Vladimír Čábel

Zápis do školy… první školní den a seznamování se s novými spolužáky, novým prostředím, novými zákony - trochu podobnými, ale trochu odlišnými od zákonů školkových… začíná se počítat po jedné do pěti, seznamujeme se s písmeny… tohle všichni známe.

    Když mě paní učitelka Eva Nesibová požádala o napsání krátkého článku do školního časopisu, problesklo mi hlavou: „Co tam vlastně mám psát? O tom, jak jsem se učil číst a psát? Zkusím to, vždyť jsem už pár knížek a časopisů přečetl, tak do toho jdu a taky pár vět napsat zvládnu!“

    Slabikář si pamatuju celkem dobře, pomohl mi a dal základy čtení. Prvním krůčkem byl v mé cestě ke čtení časopis Čtyřlístek , stejně jako teď je komiks. Myšpulín, Bobík, Fifinka a Pinďa, někteří je znáte možná jen ze známek na dopisy. Časopis býval k nesehnání (bez známostí ve stánku), stál 7 korun, to bylo hodně na svou dobu (rohlík byl za 30 haléřů, litr mléka za 2 koruny, čtvrt kilogramu másla za 10 korun, litr benzínu 4 koruny, průměrná mzda v ČSSR byla 2381 Kč).

    Další krok byl k časopisu ABC… srdeční záležitost. Ten byl za 3 koruny, první číslo mnou koupené bylo 8, 22. ročník a vyšlo 16.12.1977. Zajímavosti z přírody, nápady pro modeláře, kartotéční lístky od přírody po technická zařízení, nápady pro volný čas, vystřihovánky. A na zadní straně komiks Vzpoura mozků… slova dvou postav vrytá do paměti: „Je to robot!“ a odpověď… „Tušil jsem to!“ Snad i proto jsem ho odebíral přes 28 roků a mám jednotlivé ročníky pěkně ve složkách. Nyní pokračuje po několikaletém přerušení v „abíčku“ syn Vláďa.

    Dalším krokem byl časopis VTM – Věda a technika mládeži, později v devadesátých letech minulého století Věda, technika a my, časopis zaměřený na technickou problematiku. O cizích krajích, vzdálených zemích podával informace výtečný časopis 100+1 zahraničních zajímavostí s nádhernými fotografiemi a báječnými texty o fantastických koutech planety. Trochu mě poznamenala i Sedmička pionýrů, ale to je pouze kapitolka nevýznamného charakteru.

    Současně s ábíčkem a VTM jsem samozřejmě četl i knihy, některé utkvěly v paměti více, jiné méně. Asi nejvíce to byly dvě - Lovci mamutů a Robinson Crusoe.

    Lovce mamutů jsem doslova hltal. Kopčem a jeho přátelé prožívali nástrahy těžkého života lovců, mnohdy jim šlo o život, sbírali kořínky pro přežití a lovili zvěř…

    Robinson se ocitl na ostrově a pokud chtěl přežít, musel se naučit mnoho věcí a doufat, že v dáli uvidí loď, ta si všimne jeho signálů nebo se nějaká zastaví pro doplnění zásob a zachrání ho.

    Obě knihy, Lovci mamutů i Robinson Crusoe, mě spolu s časopisy vtáhly do nádherného světa tištěného slova plného okouzlujících podob našeho světa i vymyšlených krajin, příběhů, povídek, románů i příběhů.

    A co teď čtu? Před pár týdny jsem byl v Brně na popovídání s dvěma pány primáři (chirurgem a dětským lékařem) o rostlině aloe vera barbadensis miller a jejích skvělých účincích na lidský organismus snad ve všech oblastech, na které si člověk vzpomene. Takže… čtu o aloe vera.

    Přeji vám všem nádherné zážitky ve světě knih a časopisů.