Marcela Mittnerová

Každé Vánoce byla očekávaným a vždy splněným dárkem kniha. Četla jsem hodně a ráda.Vlastně tuto oblibu v četbě měla celá naše rodina,

            Když mi bylo osm let,objevila jsem pod stromečkem zajímavou knihu. Již na první pohled nezářila novotou, ale hned mě upoutala. Zevně byly desky potažené hrubým plátnem, vnitřní část byla celá pokryta barevnými ornamenty jako na zámku – pohádka, nebo realita?

            Po přečtení prvních řádků jsem poznala, že zde bylo obojí. Tato kniha pocházela z antikvariátu a napsal ji Jan Werich – moudrý spisovatel a herec s ohromným charizmatem. Fimfárum! Velmi jsem přemýšlela o významu tohoto slova. Odvozovala jsem, představovala si cosi neskutečného a ono to bylo nakonec docela prosté. Nebudu prozrazovat více.

            Snad nejvíce mě upoutala pohádka „Až opadne listí z dubu“. Ano, byla to zčásti pohádka, kde se upíšete čertu, ale…

A) plnění čertovských úkolů bylo chytré, nápadité, realistické, ne nadpřirozené

B) objevil se zde systém funkce protialkoholní léčebny a léčby pohádkové a vlastně skutečné.

            Více již o knize prozrazovat nebudu. Vyhledejte si ji a přečtěte. Nemusíte navštěvovat antikvariát, i když i tam je přímo kouzelně.